Je podzim, začíná být pořádná kosa a já začínám mít takové zvláštní chutě. V prvé řadě si moje tělo zvyká na nižší teploty a od banánových smoothies přecházím k pomerančovým a grepovým šťávám. Je třeba posílit imunitu a tak si tělo žádá pořádnou dávku vitaminu C. V chladné večery si i ráda uvařím zeleninový vývar a moje ráno zase začíná zelenými nápoji z mladé pšenice, moringy a macy. Když se mění počasí, mění se i váš jídelníček. Nebuďte na sebe příliš přísní, objevujte to, na co máte chuť a čím se chce vaše tělo zásobovat. Pěkně pomalu, ale jistě. Hlavně zapomeňte na všechna pravidla a moudra, které jste všude vyčetli. Nikdo vám nedá návod na to, jak správně jíst – musíte si ho najít sami v sobě.
V rámci mého podzimního hledání chutí mě ale občas přepadne šílená touha po něčem sladkém a hutném. A protože své recepty čím dál zjednodušuji a nemám ráda nijak velké složitosti, je vtipné zpětně pozorovat to, jak málo jsem toho vlastně do receptu použila. Zajímalo by mě, kam až to půjde. Ale nebojte, nemyslím si, že tu jednou budou dezerty jen z jedné suroviny. To by byla nuda..
Tento dezert je jemný, jednoduchý, sladký, má zkrátka vše, co by měl špičkový dezert mít – podle mě. Krém chutná přesně jako známé sladké kondenzované mléko a drobenku jsem si vesele drobila do pusy i samotnou. Až budu chtít svými recepty někoho uchvátit, tento recept (plus recept na kešu sýr a rajčatové krekry) jistě na mém seznamu nebude chybět. Doufám, že vám bude recept chutnat a co nejdříve ho vyzkoušíte :)
Tvořte s láskou!
